Baltická němčina

Baltičtí Němci (Němec: Deutsch-Balten, Deutschbalten, někdy nesprávně Baltendeutsche), byl etnicky němečtí obyvatelé východního pobřeží Baltského moře, který dnes tvoří země Estonska a Lotyšsko.

Území

V baltické němčině vzory dohody, baltická oblast sestávala z následujících území:

• Estland (Latina: Estonsko), hrubě severní polovina dnešní Estonsko; hlavní města: Reval (Tallinn), Narwa (Narva).
• Livland (Latina: Livonia), hrubě jižní polovina dnešní Estonsko a severní polovina today's Lotyšsko; hlavní města: Riga, Dorpat (Tartu).
• Kurland (Latina: Couronia, také anglický: Courland), hrubě jižní polovina dnešní Lotyšsko; hlavní města: Mitau (Jelgava), Windau (Ventspils), Libau (Liepāja).
• ostrov Ösel (Saaremaa) dnešní Estonsko; hlavní město: Arensburg (Kuressaare).

Občas, etničtí Němci od východu Prusko je zvažováno Baltická němčina pro důvody kulturní, lingvistický, a historičtí příbuzní rys. V kontrastu, staří Prussians mluvil Baltic, ne germánský, jazyk.

Historie

Středověk

Etničtí Němci začali se usadit v baltické oblasti v 12. století, když obchodníci a misionáři začali navštívit pobřežní země obývané kmeny, které mluvily Finnic a baltické jazyky. Systematická dohoda jako dominující třída prvními “baltickýma Němci” datuje se od 1199, když Albert von Buxhoeveden od Brém stal se první Bishop Livonia. O dva roky později on založil Riga a crusading Order Sword bratrů (Livonian Order) chránit misi před místními pohany. Rytíři rychle začal spravovat území místo toho, aby změnil zemi na biskupa. Současně, Němec-obchodníci mluvení a řemeslníci představovali většinu rychle rostoucího městského obyvatelstva v oblasti. Sword bratři se stali dílem germánské objednávky v 1236. Pro 200 roků, rytíři na břehách východní Baltic měla podpora Holy římskou Říši.

Jak germánští rytíři byli oslabeni během 15. století přes války s Polskem a Litva, Livonian větev na severu začala sledovat jeho vlastní politiky. Když pruské odvětví objednávky zesvětštilo v 1525 a se stal Duchy Pruska, Livonian pořadí zůstávalo nezávislý, ačkoli obklopený agresivními sousedy. V 1558 ruské invazi Livonia rozpoutal Livonian válku mezi Ruskem, Polskem, Švédskem a Dánskem, které trvalo 20 roků. V běhu války, stát byl rozdělen mezi Dánsko (který chytal Ösel), Švédsko (který vzal Estland), Polsko (který vzal Livland), a protestantský stav Courland, léno Polska.

Reformace

Baltické provincie, jako mnoho jiného Němce-vedl státy, se stál protestant během Reformation a zesvětštěná země byli děleni mezi zbývající aristokratické rytíře.

Kurland existoval jako země ovládaná Němcem-reproduktory pro přes 200 roků, zatímco Livland byl jednou znovu rozdělený. Švédsko řídilo Estland mezitím 1561 a 1710 a Livland mezi 1621 a 1710, mít podepsal dohodu nepodkopávat baltickou německou samostatnost. Němec-jazyk Univerzita Dorpat (Univerzita Tartu), založení kterého bylo podporováno King Gustav II Adolf Švédska (sám Němec domorodce-reproduktor), zůstal tím jediným v baltické oblasti po celá staletí a se stal rozumovým ohniskem baltických Němců, obou šlechticů a intelektuálů.

Kontrola Rusa

Mezi 1710 a 1795, následovat ruský úspěch ve velké severní válce a rozdělí Polska, oblasti obývané baltickýma Němci se staly provinciemi Imperial Ruska.

Nicméně, baltické provincie zůstaly vládl a self-ovládal místní němčinou-aristokracie mluvení. Toto Ritterschaft byl založený na bývalých rytířích ale také zahrnoval přistěhovalce z německých knížectví na západ. Většina ze tříd profesionála v náboženství, literati, byl Němec-reproduktory. Vláda, nicméně, byl v rukou Ritterschaft každé provincie, ve kterých jediných členech imatrikulované šlechty myslelo si členství. Samospráva byla garantována různými pravítky, obzvláště během ruských časů. Němci, jiný než majetek-vlastníci, hlavně se usadil ve městech, takový jako Riga, Reval (Tallinn), Dorpat (Tartu), a Pernau (Pärnu); jak pozdní jak střední-19. století populace mnoho z těchto magistráty ještě měly německou většinu s Estonian nebo lotyšská menšina.

Region je domorodá venkovská populace si užila méně práv pod baltickou německou šlechtou porovnanou k farmářům v Německu, Švédsku nebo Polsku. Nevolnictví bylo oficiálně rušený v baltických provinciích v počátku 19. století, o polovině století dříve v Rusku správný. Tam bylo méně napětí mezi němčinou-reproduktory a domorodí městští obyvatelé.

Německá kulturní samospráva přestala ve 1880s, když Russification nahradil administrace němčiny a vzdělávání s použitím ruského jazyka. Revoluce 1905 vedl k útokům proti baltickým německým vlastníkům půdy, spalování panství a zabíjení a mučení členů šlechty, jestliže obvykle ne lokálními populacemi ale venku revolučními skupinami. Dlužení k jejich dědictví Němce, během World válka já baltičtí Němci byli někdy viděni jako nepřátelé Rusy, přesto také jako zrádcové německou Říší jestliže oni zůstali loajální vůči Rusku. V důsledku ruské revoluce 1917 a následující ruská občanská válka, mnoho baltických Němců uprchlo do Weimar Německa.

Posílat WWI

Když republiky Estonska a Lotyšsko bylo založeno v 1918-19, baltičtí němečtí statkáři byli velmi vyvlastněni v zemědělské reformě, ačkoli Němci byli daná značná kulturní samospráva.

Estonsko je baltická německá populace byla menší, tak jak Estonians pokračoval zaujmout profesionální postavení takový jako právo a medicína, tam byl méně role vedení pro baltické Němce. Mnoho baltických Němců začalo odejít během éry interwar. Žádná přesná čísla jsou dostupná pro emigraci během tohoto období.

V Lotyšsku, baltičtí Němci byli nejvíce politicky aktivní a organizovaná etnická skupina, ačkoli oni ztratili nějaký vliv po Karlis Ulmanis převratu v 1934. V důsledku Molotov-Ribbentrop smlouva mezi nacistickým Německem a Sovětským svazem (1939), Estonsko a Lotyšsko bylo “obnovené” ke kontrole Rusa; zbývající baltičtí Němci byli evakuováni a přesídlil do Warthegau a ostatní oblasti, které byly díly obsazeného Polska.

Asi 21,400 baltických Němců bylo přesídleno od Estonska k Německu v pozdní 1939. Blízko k 50,000 byl přesídlen od Lotyšska pozdní 1939.

Sovětské postupy do Polska a východu Prusko v 1945 skončil jejich muset jít na západ. Mnoho baltických Němců bylo onboard KdF dopraví Wilhelma Gustloff když to bylo potopeno sovětskou ponorkou 30. ledna 1945 v nejhorší ztrátě života od jediné lodi v námořní historii. Další baltičtí Němci zemřel během potopení SS generál von Steuben 10. února 1945.

Po Estonsko získalo nezávislost od Sovětského svazu 20. srpna 1991, deportované sdružení německé baltické šlechty poslalo oficiální zprávu k prezidentovi-k-být Lennart Meri že žádný člen asociace by prohlásil vlastnická práva k jejich bývalým estonským zemím. Toto, a skutečnost, že první němečtí velvyslanci v Estonsku a Lotyšsko bylo oba baltičtí Němci, pomáhal dále smířit baltické Němce s Estonians a Latvians.

Pozoruhodní baltičtí Němci

Baltičtí Němci hráli vedoucí role ve společnosti co být nyní Estonsko a Lotyšsko během hodně z těchto historie zemí, s mnoho z nich slušiví známí vědci nebo průzkumníci. Množství baltických Němců sloužilo jako generálové pozice v ruské Imperial armádě. Několik baltických Němců sousedilo s Whites během ruské občanské války, a s Third Reich během 2. světové války.

• Karl Ernst von Baera, biolog
• Michael Andreas Barclay de Tolly, polní maršál a Minister války (Rusko)
• Fabian Gottlieb von Bellingshausen, admirál a námořní průzkumník (Rusko)
• Alexander von Benckendorff, generál a státník (Rusko)
• Konstantin von Benckendorff, generál a diplomat (Rusko)
• Srpen Johann Gottfried Bielenstein, lingvista, folklorist, ethnographer, a bohoslovec
• Johann Christoph Brotze, pedagog a ethnographer
• Georg Dehio, historik umění
• Heinz Erhardt, komik, hudebník, konferenciér a herec
• Johann Friedrich von Eschscholtz, botanik a naturalista
• Alexander Keyserling, geolog, paleontologist
• Lionel Kieseritzky, šachový mistr
• Otto von Kotzebue, námořní důstojník a průzkumník (Rusko)
• Adam Johann von Krusenstern, admirál a námořní průzkumník (Rusko)
• Heinrich Lenz, fyzik
• Eugene Miller, obecný a counterrevolutionary (Rusko)
• Alexander von Oettingen, bohoslovec
• Wilhelm Ostwald, lékárna
• Johann Patkul, šlechtic Livonia
• Alexander Pilar von Pilchau, malíř
• Wolter von Plettenberg, mistr Livonian objednávky
• Georg Wilhelm Richmann, fyzik
• Alfred Rosenberg, nacistický obžalovaný u Nuremberg soudů
• Thomas Johann Seebeck, fyzik
• Jakob von Uexküll, biolog, semiotician
• Roman von Ungern-Sternberg, velitel White ruských sil, válečník
• Edgar von Wahla, tvůrce Interlingue
• Peter P. von Weymarn, lékárna v koloidní vědě (von Weimarn právo)
• Gero von Wilpert, spisovatel
• Ferdinand von Wrangel, admirál a námořní průzkumník (Rusko)